O nás - Žena-in.cz

Rozhovor s paní Zhai Jun

Jak jste se ocitla právě v Praze?
Původně jsem sem přijela jen na návštěvu za rodinou, která žije v Česku už déle. Můj otec a sestra tu mají také školu. A právě na hodinách mého otce jsem se seznámila se svým manželem, Čechem, kvůli kterému jsem se rozhodla tu zůstat. Nyní žiji v Praze už třetím rokem.

Cvičením se živíte stále, nebo jste pracovala i jinak a jinde? Jak jste si vlastně v Praze budovala kariéru těchto cvičení?
V Číně jsem pracovala v naší rodinné firmě, kde jsem měla na starosti finance, a ve svém volném čase jsem se věnovala výuce bojového umění (wushu [vušu]) v asociaci, kterou založila naše rodina. V Praze jsem pak chtěla ve výuce pokračovat, proto jsem si založila školu wushu.

Bylo pro Vás studium wushu náročné? Existuje přece tolik druhů cvičení a relaxačních technik...

Wushu jsem studovala již odmalička. V naší rodině, kde jsou bojová umění velkou tradicí, nás (mám ještě sestru a bratra) samozřejmě vedli. Mám velmi dobrou paměť, proto se učím rychle a sestavy mi nepřijdou těžké. Nejdříve jsem se studovala techniky shaolinu [šaolin]. Pro tato cvičení je však třeba hodně síly, proto jsem si později vybrala styl taiji quan [tajťi čuan] (často se píše pouze taiji, někdy též tai-ji, pozn. red.) a bagua zhang [pakua čang]. Tyto styly nevyžadují tolik fyzické síly, cvičí se pomalu a je třeba při nich posilovat vnitřní energii qi [čchi]. Touto energií lze i změnit, posílit svou tělesnou konstituci. Ke cvičení shaolinu je třeba fyzický trénink, posilování, kdo má však slabší konstituci, může své tělo přetížit a přivodit si tak zdravotní komplikace...

Styl taiji quan vlastně vznikl jako odpověď na techniky shaolinu - využívá hrubé síly protivníka, kterou svede po kruhu, tak ji odkloní a namíří zpět proti němu, tak se mohou i „slabší“ lidé dobře ubránit. Pokud proti sobě nastoupí opravdoví mistři těchto stylů, jejich boj je nerozhodný, ani jeden nezvítězí. Je tu však jeden podstatný rozdíl: po třech letech tréninku stylu shaolin jste připraven k boji (samozřejmě na určité úrovni), studujete-li však taiji quan deset let, stále jste nováčkem. To je jeden z důvodů, proč někteří tíhnou k vidině rychlejšího postupu, ale zapomínají na své tělesné dispozice, tvrdým tréninkem shaolinu si pak mohou ublížit.

Čínská relaxační a zdravotní cvičení jsou stará mnoho let. Náš životní rytmus se velmi změnil. Podepsalo se to i nějak na cvičení?
Jestli máte na mysli nějaké zrychlení cvičení, zjednodušení, jak je v dnešní době zvykem, tak to ne. Tradiční čínská cvičení jsou tisíciletími prověřená a desítky generací je praktikují za stále stejným cílem - posílit své tělo i ducha. Ale když se zamyslím, tak máte vlastně také pravdu, jedna změna by tu byla. Jsou důležitější! Dnešní doba je stále náročnější, žijeme často ve stresu, nemáme čas se svému tělu věnovat - proto dnes tato cvičení potřebujeme mnohem více než naši předci.

Jako máme při jídle předkrm a pak hlavní jídlo, má cvičení také nějaké fáze, které je vhodné dodržovat?
Každý trénink má svůj průběh. Nejdříve je třeba se protáhnout, rozhýbat, pak následuje samotné cvičení a nakonec opět protažení, automasáž a celkové vychladnutí.

Při cvičení pouze zdokonalujete sérii stejných cviků nebo úspěšní cvičí složitější?
Víte, Evropané mají trochu ve zvyku hromadit, a to se týká i sestav. Nezřídka se setkávám s tím, že lidé chtějí umět co nejvíce různých sestav, málo již pak hledí na to, jak je ovládají. Přitom mnohem důležitější je cvičit dané cviky dlouhodobě a dobře, proniknout do jejich filozofie, jen tak v nich člověk dosáhne opravdového mistrovství. A vůbec nezáleží na tom, že jsou to cviky z té „nejjednodušší“ sestavy.

Souvisí harmonizace těla a duše také se stravou? Respektive je na ní nějak závislá?
Ano, rozhodně. Co člověk jí, to je pro kvalitu jeho života velmi důležité. Že by se mělo jíst méně masa a více zeleniny, to platí jak v Asii, tak v Česku. V čem je však mezi našimi zeměmi rozdíl, je množství mléčných výrobků. Překvapilo mne, jak mnoho jich jíte. Přitom přemíra mléčných výrobků zatěžuje ledviny i další orgány ... Ale asi je třeba, aby si každý vyzkoušel, co právě jeho tělu vyhovuje.

Co si máme představit pod pojmem pěstování života? Jak si jej pěstujete vy?
Umění pěstování života (yang sheng gong) jsou jednoduché pozice (cviky) spojené s dýcháním. Nemusíte se proto bát žádných složitých sestav. Cvičení slouží ke zprůchodnění energetických drah qi. Jsou-li tyto dráhy průchodné, potom qi a krev mohou volně proudit a náš organismus je v rovnováze. Kdo chce zůstat mladý, musí uvést do rovnováhy energie jin a jang. Jedině tak bude silný, zdravý a svěží.

Cvičení, počítám, souvisí také se schopností koncentrace, s představami apod. Jak s nimi při cvičení pracujete? A jak je učíte frekventanty kurzů, úplné laiky?
Při cvičení je nejdůležitější právě koncentrace, soustředění. Při každém cviku je třeba soustředit se na jinou část těla (někdy například na konečky prstů na rukou, jindy na středy chodidel, kterými se odvádí škodlivá energie z těla).
Své žáky učím zejména soustředit se na uvolnění těla, to probíhá ve třech kolech. Vždy se postupuje od hlavy dolů. Nejdříve se uvolní všechny svaly, pak kosti a nakonec vnitřní orgány. Pokročilí žáci zvládají uvolňování všech tří soustav současně. Ale není kam spěchat, cílem je samotné uvolnění, to, v kolika krocích ho dosáhnete, není podstatné.

Z fotografií je vidět, že při exhibici hrají roli i barvy. Jsou důležité i při běžném cvičení?
Tak samozřejmě, je pravda, že barvy umocňují umělecký dojem celého představení. Ale to se týká především diváků, samotný cvičenec se nevidí. Snad jen kdyby cvičil doma před zrcadlem a prohlížel se u toho... teď žertuji. Ale vážně. Cvičit bychom měli v něčem pohodlném, měli bychom se cítit příjemně, pomůže-li nám k tomu oblíbená barva, proč ne? Vliv barev na psychiku člověka je nakonec vědecky dokázaný.

Máte nějaký příběh, na kterém byste demonstrovala prospěšnost tradičního čínského cvičení?
Příkladem mohu být já sama. Mé tělo dříve nebylo tak silné - během studií jsem neměla čas na cvičení. Po pár cvicích jsem již byla unavená a potřebovala odpočinek. Ale pravidelným praktikováním sestav Umění pěstování života jsem svoji kondici velmi zlepšila. Postupně jsem mohla začít opět cvičit styly taiji quan a bagua zhang. Dnes mohu cvičit tři až čtyři hodiny denně a necítím únavu.

Cvičí i vaše rodina?
Ano, celá moje čínská rodina cvičí. Samozřejmě cvičí i můj český manžel. A já mám radost, že prostřednictvím své školy, mohu v tradičních čínských cvičeních vzdělávat další a další žáky.

Děkuji moc za odpovědi!
A já Vám děkuji za otázky. Dovolte mi ještě vaše čtenářky pozvat na naši exhibici, kde společně se svými žáky předvedeme průřez různými styly cvičení. Na programu jsou jak bojová umění se zbraněmi i bez, tak tradiční čínská cvičení pro posílení zdraví. Vybere si opravdu každý. Dámy často okouzlí velmi krásná sestava s vějířem, kterou nás tentokrát bude cvičit asi dvacet, takže to opravdu bude pastva pro oči. Pestrým programem bude provázat známá herečka Ljuba Krbová, která s námi také cvičí. Diváci si s námi dokonce budou moci cvičení vyzkoušet a dozví se také něco ze základů Feng-shui. Těšíme se na vás v pondělí 30.10. od 19 hodin v Kulturním domě Vltavská na Praze 7, přijďte.

Zhai Jun se narodila v roce 1966 v čínské provincii Liaoning v úctyhodné rodině, kde má bojové umění (wushu) hlubokou tradici. Již od dětství je proto studovala. Věnovala se především technikám shaolinu, a to jak beze zbraně, tak i se zbraní. Od 12 let se učila stylům taiji quan a bagua zhang. Největší zalíbení našla právě ve stylu bagua zhang. Věnovala se zkoumání také jeho teoretické podstaty a stala se v něm opravdovým mistrem.